Často se při konzultacích setkávám s podobnými dotazy ohledně správné, tedy racionální, výživy. Tak jsem se rozhodla pro takové menší souhrnné povídání o té naší stravě :)!
Někomu chutná, někomu ne. Někoho na nohy postaví, jiného tlumí. Každý jsme jiní.
Pravdou je, že v mase jsou pro tělo potřebné vitamíny, minerály a hlavně kvalitní bílkoviny. Pokud si vybereme libové maso, tak má dokonce méně tuku než mnohé sýry - takže je i lehčí variantou. Což si mnozí nemyslí.
Má rada: V létě si dopřávejte lehká bílá masa a ryby. Na podzim a v zimě zvěřinu, hovězí a vepřové. Na jaře omezte maso celkově. Myslete na to, že "méně je více". Dopřejte si maso z ověřeného zdroje, upravte si jej chutně a kvalitně a budete se cítit mnohem lépe, než kdybyste jej úplně vynechali. Nejsem zastáncem každodenního masožroutství, Doporučuji jej jíst 1-4x týdně (dle tělesné konstituce a fyzického výdeje).
Vejce! 1 denně nebo 1 týdně?
S vejci je tomu tak. Jsou plnohodnotná jako celek! Ve žloutku je více cholesterolu, v bílku zase bílkovin. Opět platí, že se jedná o živočišný zdroj. Nejsou pro tělo tolik zatěžující jako maso, ale s množstvím vitamínů (hlavně ze skupiny B) jsou na tom podobně.
Máslo? Nebo margarín?
Máslo našemu tělu neškodí. Pouze pokud na něm smažíme nebo si jej docela často mažeme na chleba v poctivé vrstvě, nebo pokud nám během pečení zmizne celá kostka z lednice...zkrátka a dobře, pokud jej neužíváme nad míru tak je našemu tělu prospěšné. Je však vhodné jej občas vystřídat s kvalitním margarínem (Florou - má nejmenší podíl nasycených mastných kyselin a vhodný poměr omega 6 a omega 3 mastných kyselin), ale obecně je pro nás nejvhodnější samotné máslo. Občasné užívání margarínu nikomu neuškodí, ale spíš bych z hlediska výživového upřednostnila minimum doplňujících složek a maximum toho, co od produktu chceme - tedy máslo.
Má rada: Pokud si dáváte máslo na chleba, mějte jej vždy chvíli při pokojové teplotě. Zabráníte tak ukrajování velkých kusů másla. Při vaření jej dávejte až na závěr. Dodáte pokrmu krémovější konzistenci a hlavně onu chuť! Pokud chcete na něm restovat zeleninu do polévky. Použijte raději přepuštěné máslo (ghee) nebo jej smíchejte 1:1 s olejem, zvýšíte tak kouřový bod.
Mléko! Kraví, ovčí, kozí nebo mandlové?
S mlékem je to složité...Né každému vyhovuje. Mezi námi se množí odpůrci i radikální zastánci mléka. Pokud se někdo zabývá čínskou medicínou nebo Ájurvédou, tak jej vyřadí úplně. Jenže náš národ, narozdíl od Číňanů, mléčnou bílkovinu v těle zpracovávat dokáže. Mléko má pro naše tělo uklidňující efekt. Vybavme si třebas takové kakao, latté, capuccino, mléko s medem před spaním....Nevím jestli to má co dočinění se vzpomínkami na miminkovské období, nicméně: dělá nám dobře! Jestli je kraví, ovčí, kozí nebo mandlové už záleží pouze na naší toleranci k němu. Pokud víte, že se po mléku neosypete, nepoběžíte na záchod nebo naopak Vám nezpůsobí zácpu, můžete si jej bez obav dopřát.
Má rada: Během vaření dávám občas místo klasické smetany, sójovou Provamel. Nikdo to nepozná a pokrm je tak obohacen o rostlinné tuky a bíloviny, kterých za den obecně přijímáme méně. Kupuju mléko vždy plnotučné nebo od farmářů (a nepřevařuju už). Naředit vodou si jej mohu kdykoliv :)
Sýry! Jsou zdravé nebo škodí?
Má rada: 30% eidam vypusťte z hlavy. Stejný chuťový zážitek na chlebu vám vytvoří i list ledového salátu. Do jídel používejte lehké a výrazné sýry typu parmazán, kozí sýr či bryndza. Na pečivo si dávejte nějaký tvrdší kvalitní chutný sýr. Pokud máte čerstvý sýr, doporučuji jej dát na opečený chléb, posypat rukolou a zakápnout hustým balzamikovým octem. Takto si pokrm vychutnáte mnohem víc. Kvalitní sýry bývají dražší, to ano. Ale vemte v úvahu, že kvalitní sýr si vychutnáte i na suchém opečeném chlebu, zatímco ten nekvalitní musíte "přebít" ještě máslem a šunkou (někdy i hořčicí :))...
Pečivo! S lepkem nebo bez?
V dnešní době snad nejdiskutovanější téma. Než se pustíme do nějakého bláznivého boomu, který zmítá světem, tak bychom se měli na chvíli zastavit. Nadechnout se, zapřemýšlet nad tím kdo jsme, kde jsme se narodili, v jakých podmínkách jsme vyrostli a v jakých podmínkách chceme žít!? Od narození nám byl na stůl předkládán chléb. Na snídani, k večeři nebo k polévce se taky pečivo považovalo za samozřejmost. Když vás někdo pozve na návštěvu, tak se očekává, že si k oné obložené míse nebo pomazánce to nakrájené pečivo dáte....Pokud proti tomuto zažitému trendu budeme zásadně bojovat, dostaneme se ze dne na den do jistého kolotoče argumentů, rodinných problémů, diskuzí, samopřesvědčování, hloubavého čtení etiket a v neposlední řadě problémům při jeho shánění. Proč ale tato vlna přišla? Celiakií (nesnášenlivostí lepku) trpí tak malé množství lidí, že to s ohledem na ně určitě nebylo myšleno! Je to bohužel opět z důsledků dnešního blahobytu!
Všeho máme plno, ale fyzického výdeje méně. Pekárny, supermarkety - už i trafiky s pečivem jsou všude kolem nás a my už pomalu pro onen chleba či rohlík nemusíme udělat ani 10 kroků, natož abychom si je pekli doma vlastnoručně! Aby se všeho prodávalo více a více, tak to všude voní čerstvým pečivem. V obchodech mají vlastní "dopékárny" a my se tak stáváme velmi snadnou kořistí. V práci toho pohybu moc nenaděláme a při tom stále se vzrůstajícím tlaku na výkon už nemáme ani chuť a energii si po práci zajít někam zaběhat či jinak zasportovat. A tak jdeme na nákup, po cestě domů se zakousneme do ještě teplé kaiserky. Doma uděláme, co je potřeba a pak si namažeme další chleba nebo rohlík....A ráno jím opět začneme. Je to totiž tak jednoduché - oproti tomu všemu složitému, co musíme přes den řešit!
Pečivo je zrádné také v tom, že obsahuje velké množství energie v podobě složitých cukrů, hodně soli a také tuky. (zkuste doma upéct vlastní rohlíky, nebo croissanty! Kolik tam dáte másla?)
Bílé pečivo neobsahuje žádnou vlákninu, ani minerály či rostlinné oleje ze semínek, takže zvedne hladinu cukru v krvi raketovou rychlostí. Stejnou rychlostí, ale zase brzy klesne dolů a vy pocítíte hlad nebo chuť na sladké.
Proto pečivo nezatracujte, jen si vybírejte jaké si kupujete a kolikrát denně jej jíte.
Má rada: Vybírejte si celozrnné pečivo, kváskové pečivo (neobsahuje nadýmavé látky), najděte si oblíbenou pekárnu nebo upřednostňujte vlastní produkty a hlavně si všechno vychutnávejte v sedě nad talířem. Ať Vaše tělo ví, že právě jí!
Cukr! třtinový, bílý nebo žádný?
Častá otázka při mých konzultacích...Jak je to s cukrem? Každý máme míru sladivosti někde jinde. Je to jako se solením. Tuto "závislost" na cukru si vypěstováváme během našeho života. Někdo sladí víc, někdo míň. A tak jako u všech závislostí jde všechno změnit, jen je k tomu potřeba vůle.
Sladkost je pro naše vnímání chutí a požitků z jídla stejně důležitá jako slanost, hořkost a kyselost. Ovšem jak už jsem psala výše, tak máme v dnešní době problém tolik přijaté energie zužitkovat! Cukry najdete všude - v pečivu, sladkostech, alkoholu, minerálkách, zmrzlinách, přílohách....Ale jejich výdej už je malý. Proto je to s dalším přijímáním cukrů a sladkostí tak nemilosrdné. Tak jako se nedoporučuje dosolovat, tak i doslazování není příliš vhodné. Dáváte tělu příliš snadno velkou dávku energie, kterou nezvládnete za den spotřebovat a navíc si vybudováváte potřebu sladké chuti, které se těžko zbavuje - jako každé závislosti.
Třtinový cukr je obohacen o minerály a enzymy prospěšné našemu tělu neboť není čištěný-rafinovaný. Takže se dá říct, že je zdravější než cukr bílý. Med je také určitá alternativa cukru, ikdyž se pořád jedná o sladidlo. Nezvyšuje ovšem tak rapidně naši hladinu cukru v krvi a má pro naše tělo cenné látky. Stejně tak jako javorový či agávový sirup.
Spíš než na to čím sladit bych se ale zabývala otázkou, zda je nutné sladit?! Káva, čaj či denní nápoje svůj hlavní účel splní i bez přídavku cukru.
Má rada: Mějte přes den svůj příjem cukru pod kontrolou. Dopřávejte si jej navíc jen výjimečně, při nějaké příležitosti nebo během dopoledne na snídani či svačinu.
Chia semínka nebo vlašáky?
Tak jako se roztrhl pytel s bezlepkovou dietou, tak se roztrhl pytel s vlnou CHIA! Chia semínka jsou úžasná pro svůj obsah omega 3 mastných kyselin, vlákniny, minerálů a stopových prvků. Podobně jako psyllium, také chia semínka napomáhají udržovat hladinu cukru v krvi díky své "bobtnavosti" a "gelovatění". Dodají tělu velkou dávku energie, takže je využijí především sportovci a fyzicky aktivní lidé. Nejsou tak těžké na zažívání a trávení jako ořechy. To všechno hraje ve prospěch chia semínek. Ovšem uvedu zase další extrém - když si paní v kanceláři dá chia semínka k snídani s vodou, na svačiny do jogurtu a na večeři v chlebu, tak s vědomím, že žije velmi zdravě, svému tělu dopřává až přespíliš energie, kterou nemá šanci využít. Chia semínka by se proto měla vnímat jako kvalitní zdroj energie a obměňovat je za jiné rostlinné zdroje: vlašské ořechy, lískové ořechy, mandle, kešu, avokádo, kokosový olej, lněné semínka, dýňová semínka, slunečnicová semínka...
Má rada: Dopřávejte si chia semínka v jakékoliv podobě ke snídani nebo před fyzickým výkonem. Budete se cítit plni energie!
Závěrem bych ráda vznesla ještě jednu důležitou radu: Vybírejte si své jídlo stejně tak důkladně jako nový kousek oblečení, domácí spotřebič nebo kosmetiku....
Každá potravina, kterou vložíte do svého nákupního košíku má pro Vaše tělo nějaký význam. Buď mu prospěje nebo uškodí. Já upřednostňuji rozhodně kvalitu a známý původ před kvantitou....
Je však jen na Vás jak moc Vám na sobě záleží.